Papillon, převlečená borderka

Papillon je malý psík, který vypadá přesně jako to, co je -  společenské plemeno. Dlouhá bohatá srst převažující bílé barvy s barevnými skvrnami, veliké uši se závěsy a luxusní vzhled. Takže na první pohled není vidět, co je uvnitř – báječná povaha, inteligence, temperament, výborná ovladatelnost a vždy dobrá nálada.

Exteriér a povaha

MKŠ je elegantní  malý španěl s harmonickou stavbou těla o hmotnosti v rozmezí  1,5 – 4,5 kg. Délka jeho těla je o něco větší než výška. Je jemné konstituce, nicméně pevný, kompaktní a dobře osvalený, s hrdým držením těla a s lehkým a elegantním pohybem. Na svoji velikost má vynikající běžecké a skokové dispozice.

Může mít jakoukoliv barvu na bílém základu. Na trupu a končetinách musí bílá barva převažovat, na hlavě je naopak převažující bílá barva vadou. Na hlavě je žádoucí bílá lysina. Nejběžnějšími barevnými varietami jsou červeno-bílá, sobolo-bílá, trikolor a černo-bílá. Srst je dlouhá a splývavá, ne příliš jemná, lehce zvlněná nebo rovná. Papillon má vztyčené uši s dlouhými závěsy srsti, které vytvářejí charakteristický dojem motýlích křídel, Phallene má zavěšené ušní boltce, také hustě osrstěné. Přesto, že se jedná o dlouhosrsté plemeno, není nutná žádná speciální péče o srst, stačí pravidelné česání. MKŠ nemá podsadu a z toho vyplývá snížená odolnost vůči nízkým teplotám. Proto je třeba v mrazivých dnech omezit pobyt papillona venku nebo ho vybavit oblečkem. Naopak poměrně dobře snáší velmi teplé počasí. Díky nepřítomnosti podsady doma líná skutečně minimálně.

MKŠ se správnou povahou není agresivní, ani bázlivý, postrádá jakoukoliv hysteričnost, která se často objevuje u jiných trpasličích plemen. Je inteligentní, zvídavý, temperamentní, miluje pohyb. Je velmi společensky založený, potřebuje být milován a v blízkém kontaktu se svou rodinou. Má rád společnost jiných psů, ve smečce je nekonfliktní. To nejhorší, co by se mu mohlo stát, je kotec či klec. Není uštěkaný. Je velmi citlivé povahy, nesnáší například domácí hádky či křik. Naopak je kdykoliv připraven si hrát nebo se zapojit do jakékoliv rodinné akce. V žebříčku inteligence psů se papillon dostal na 8. místo.

Je velmi přizpůsobivý a empatický. Není to pes, který by si cokoliv vymáhal. V případě Vaší nemoci s Vámi ochotně stráví několik týdnů v posteli jen se základním venčením a stejně ochotně s Vámi absolvuje náročnou turistickou dovolenou.  A pokud by potřeboval odpočinek, je tak skladný, že ho bez problémů poponesete.

Miluje pozornost a miluje děti a je s nimi ochoten provádět jakoukoliv šaškárnu.  Například naše dcera, když byla malá, oblékala papillony do šatiček a vozila v kočárku. A oni vzorně leželi, vrtěli ocásky – jaká je to báječná zábava. Ale jako většina trpasličích plemen jsou velmi křehcí a špatně snáší fyzické příkoří např. necitlivou manipulaci velmi malých dětí.  Velkým nebezpečím je pro něj střetnutí s velkým agresivním psem, které často končí fatálně.

Oproti psům větších plemen má papillon menší životní rezervy a je třeba to mít na zřeteli v případě onemocnění, zranění nebo jiného fyziologického problému.

Toto plemeno patří mezi dlouhověké - patnáctiletý papillon není vzácností a temperament a dobrou náladu si obvykle zachovává do vysokého věku.

Chov v ČR

Do české republiky byli první 2 feny papillona dovezeni v roce 1985 paní Hanou Holou (Donna Rosita Fleur de Lis) a panem Jaroslav Goliášem (Crisayne Golden Girl of Ringlands), záhy přibyli 2 psy - Amigo Aldajan (p. Gilar) a Mimarton Quixotic of Ringlands (p. Goliáš). Chovatelská činnost byla zastřešena  Exotic klubem a později (1994) Klubem chovatelů málopočetných plemen. Jelikož postupem času vznikla potřeba jednoplemenného chov. klubu, v roce 2010 byl založen Klub malého kontinentálního španěla ČR.

Malý kontinentální španěl je zařazován do chovu nejdříve od 15 měsíců věku na základě bonitace. Obecně se jedná o plemeno poměrně zdravé, zodpovědní chovatelé ale nechávají chovné jedince vyšetřovat na PRA (progresivní atrofie sítnice) a PL (luxace pately), nicméně jejich výskyt je naštěstí zanedbatelný. Počet chovných jedinců v Čechách je v dnešní době zhruba 500 a ročně se v ČR narodí zhruba 150 štěňat.

Každoročně se pod záštitou klubů koná „Den papillona“, setkání všech majitelů, chovatelů a příznivců plemene. Sejde se na něm kolem stovky papillonů a phalenů, kteří tak krásně demonstrují neagresivitu plemene – ani na tomto velkém setkání nedochází ke konfliktům.

Pokud si budete u chovatele vybírat štěně papillona a máte v plánu s ním cvičit, vždy dbejte na dostatečné sebevědomí Vámi vybraného štěněte. Posléze mu dopřejte co největší socializaci, protože jen sebevědomý a vyrovnaný jedinec Vám bude ideálním partnerem.

Výchova a sporty

Papillona lze vychovávat a cvičit pouze po dobrém a pozitivními metodami. Křik a tresty nemají v jeho výchově co dělat. Při jeho výchově a výcviku musíte důkladně přemýšlet, čeho a jak chcete dosáhnout, protože papillon je velmi chytrý a Vám by se mohlo snadno stát, že budete ten druhý. Pokud na něho budete hrubí (o fyzických korekcích nemluvě), nejen že ničeho nedocílíte, ale můžete ho i navždy zkazit.  Je to opravdu povahově velmi jemný pejsek, který by se pro Vás rozkrájel, ale neunese sebemenší nátlak. Takže pokud máte problémy se zvládáním emocí jako je vztek nebo netrpělivost, není to pes pro Vás!

Na druhou stranu papillon je sice malý pes, ale stejně je to pes a ne hračka a jako ke psu je třeba k němu se chovat – vlídně, ale důsledně. Bezbřehá rozmazlenost může pokazit i tak úžasnou povahu, jakou papilloni mají.

Vzhledem k tomu, že nejsou MKŠ dominantní, jsou vhodní i pro kynology-začátečníky, větší děti, seniory nebo handicapované.

Papillon je nenapravitelný komik, je velmi zvědavý a za všech okolností se Vám snaží vyjít vstříc, což jsou vlastnosti, kterou při výcviku oceníte. Naučené si dobře pamatuje a zvláště pokud mu z toho občas „něco kápne“, vykonává to velmi náruživě. Většinou dobře aportuje (v tom malém tělíčku španěla stále ještě dřímá lovecký pud), daleko těžším oříškem jsou pro něj statické cviky jako například dlouhodobé odložení. Trpělivost totiž nepatří k jeho silným stránkám.

Asi nejčastěji provozovanou sportovní disciplínou s papillony je agility a jsou v ní dobří.  A protože agility není můj šálek čaje, vybírám pár slov od agiliťáků, jež jsem poprosila o názor na toto plemeno:  -Jeho nasazení na parkúru, jeho rychlost a soustředění jsou obdivuhodné.-, -Papilloni jsou takové "převlečené borderky".-, -Je to úžasné plemeno a dokáže pro vás udělat opravdu maximum.- Důkazem výše uvedených tvrzení je úspěšné závodění papillonů v kategorii small u nás i v zahraničí. Jedním z nejlepších je stálice švýcarské reprezentace paní Conny Kamer se psem Baldur Tarralikitak, která se úspěšně zúčasnila i MS agility vloni v Liberci.

Lze je vidět ve flyballu jako snižovače a jejich smysl pro šaškárny se dobře uplatní v dogdancingu (např. legenda dogdancingu Attila Szkukalk pracuje i s papillonem). Cviky poslušnosti vykonávají při dobrém vedení vesele a přesně, což je předurčuje k výcviku obedience, případně k některým základním zkouškám sportovní kynologie, jako je BH nebo ZOP, možná i k nižším zkouškám nového zkušebního řádu pro malá plemena.  Vhodnost k vrcholovému výcviku obedience dokazují papilloni po celém světě. V Anglii a Americe se s nimi závodí poměrně standartně. V roce 2010 se papillon kvalifikoval na Mistrovství světa obedience za Itálii, v roce 2011 a 2012 za Švýcarsko a nevedli si vůbec špatně.

Nevím sice nyní o žádném papillonovi, který byl měl canisterapeutické zkoušky, ale z vlastní zkušenosti vím o několika, kteří tuto činnost s velkým úspěchem vykonávají ve vlastní rodině. Hlavně paraplegici ocení „kočičí“ vlastnost plemena – touhu po fyzickém kontaktu a vysedávání na klíně svého pána.

Pokud se někdy rozhodnete pro plemeno papillon, můžete v něm najít velmi příjemného parťáka nejen pro výcvik, ale i pro život.

Autor: Simona Kratochvílová
Zdroj: Část textu článku pro časopis PSÍ SPORTY, číslo 3/2013